Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha - Svatyně českých patronů a králů

Popis knihy

Výpravná publikace od renomovaných historiků středověkého umění a architektury podrobně seznamuje čtenáře se svatovítskou katedrálou a její historií. Doplněno množstvím barevných fotografií.

Katedrála sv. Víta vznikla na místě rotundy, jejímž zakladatelem byl kníže Václav, a baziliky, kterou na místě rotundy postavil kníže Spytihněv II. Obě tyto stavby už v počátcích české státnosti sloužily jako místa k uložení ostatků patronů české země (sv. Václav, sv. Vojtěch), k důležitým obřadům spojeným s českou státností, jakými byly korunovace a pohřby panovníků, a důležitých osobností církve a státu. Obě také byly centrálními svatyněmi pražského biskupství. Zřízením pražského arcibiskupství papežem Klementem VI. dne 5. května 1344 se bazilika sv. Víta stala metropolitním chrámem. Arcibiskupský úřad převzal jako první při slavnostní mši Arnošt z Pardubic.
Při této příležitosti byl také položen základní kámen k nové velkolepé gotické katedrále.

Zatímco většina evropských katedrál byla budována uvnitř měst, katedrála pražská vyrůstala mimo město, uprostřed areálu Pražského hradu, který byl nejen sídlem panovníka, ale i svého druhu posvátným okrskem s několika kostely. Díky poloze na temeni návrší, na němž pražský hrad leží, zdvihá se gotická katedrála vysoko nad souměstím jako dominanta Prahy. Stavba katedrály byla budována s velkými uměleckými aspiracemi. První mistr, který stál v čele stavby, Matyáš z Arrasu, povolaný Janem Lucemburským z Avignonu, přenesl do Prahy vzor francouzské katedrální architektury. Ale Matyášův nástupce geniální Petr Parléř dodal pražské katedrále a její sochařské výzdobě rysy umělecké výjimečnosti. Po dobu vlády Karla IV. postupovala stavba úspěšně kupředu, zastavilo ji až husitské období. Již tehdy katedrála zastávala nezastupitelnou roli v symbolice českého státu: byly zde uloženy korunovační klenoty. Katedrála byla těžce poškozena při požáru Pražského hradu v roce 1541. Jako torzo katedrála s různými dílčími úpravami zůstala až do roku 1844. Tehdy začala obnova starých částí chrámu. Celková rekonstrukce gotické stavby a dostavba nových částí trvala do roku 1929, kdy při příležitosti výročí smrti sv. Václava byl chrám slavnostně konsekrován. V žádném jiném monumentu nejsou tak výrazně vepsány dějiny českých zemí a jejich obyvatelstva jako právě tady. Svatovítskou katedrálu lze nahlížet a vykládat z rozmanitých úhlů, jež můžeme považovat za oprávněné, ale nelze nevnímat aureolu posvátnosti, která katedrálou prostupuje a vyzařuje z ní.

Komentáře