Moje šílené století
| Autor: | Ivan Klíma |
|---|---|
| Vydavatel: | Academia |
| Publikováno: | 2009 (1. vydání) |
| Formát: | 1× Kniha, vázaná, 536 stran, 13 × 21 cm, česky |
Popis knihy
Chlapec z pražských Vršovic Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekvováno. Když se po válce vrátil domů, začal svůj dětský záměr krok za krokem naplňovat: doháněl školní vzdělání, četl, pozoroval dění kolem sebe, ukončil univerzitní studia, dostal se do novinových i knižních redakcí. Osud mu z téhle strany přál, napsal a vydal mnoho povídek, románů i divadelních her, na stovky článků a esejů a stal se nejen u nás, ale i ve světě jedním z nejznámějších českých spisovatelů 20. století. Nyní Ivan Klíma ve svých pamětech toto již minulé století, v němž učinil zkušenost se dvěmi zhoubnými diktaturami, nazval „šíleným“, jako úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět, stejně jako nerozumíme šílenému člověku.Kategorie
Knihovnické kódy
- ISBN: 978-80-200-1697-3
- EAN: 9788020016973
Komentáře
Nebyl přidán žádný komentář.Životní zpověď Ivana Klímy
Milan Jungmann, Literární noviny, 20.9.2010
(...) Nejnověji Klíma čtenářům nabízí paměti. Dvousvazkové dílo Moje šílené století zahrnuje léta od narození v roce 1931 až po dnešek, je rozděleno do dvaceti šesti kapitol, do nichž zasadil autor své úvahy nad životem (např. O elitách, Umění v nesvobodě, Zneužité mládí apod.), včetně úryvků z vlastních deníků. Moje šílené století tak dává možnost nahlédnout zblízka do jeho života plného napětí i do jeho názorového světa. (...) Mnozí lidé si nedokážou vysvětlit, jak po nacistické zkušenosti bylo možné "naletět" svodu komunismu, který dovedl svůj útlak protřele zastřít krásnými a vznešenými frázemi. Klíma za své v podstatě chvilkové "zakopnutí" o klamavý ideologický kámen platil až neúměrně: byl mocí šikanován, policejně vyslýchán, zastrašován a umlčován. Fakta o těchto událostech jeho života čtenářem otřesou. Připadá nám dnes až neuvěřitelné, v jak krutě stupidním teroru jsme po celá léta žili.
;Paměť totality
Lukáš Rychetský, A2, 8.7.2010
(...) Klíma rozhodně nenapsal svou ani generační obhajobu, daleko více se zdá, že sebemrskačsky analyzuje vlastní myšlenkové selhání a je k sobě možná až příliš tvrdý. To je ovšem ojedinělý počin v době, kdy se řada píšících pamětníků skrze psaní snaží obhájit neobhajitelné a jejichž paměť připomíná děravý cedník. Navíc je patrné, že Klíma nebyl dogmatický komunista ani zpočátku 60. let, což nakonec platí i o jeho vnímání této doby. (...) Mnohem podnětnější je Klímův cit pro jazyk, který se odráží jak v psaní, tak čtení a analýze propagandistického jazyka obecně. Tento cit jej neopustil nikdy a funguje dobře při odhalování falše jazyka komunistů, jakož i později, když se spisovatel v době porevoluční za - obíral ve svých fejetonech (Kruh nepřátel českého jazyka) przněním mateřštiny novináři současnými. Snaha o jazykovou čistotu platí i pro oba svazky pamětí, kde by čtenář marně hledal výrazné autorské i redakční chyby - až na několik chybějících písmen. Autor oba díly prokládá citacemi z dobového tisku, svých deníků a tehdejších děl, což čtení dodává zvláštní kolážovité kouzlo.
;Proč jsem se stal komunistou
Tomáš Dimter, Hospodářské noviny, 3.7.2009
(...) Ivan Klíma má o čem vyprávět: narodil se do pražské židovské rodiny pár let před válkou, s rodiči a mladším bratrem (spíše náhodou) přežil pobyt v koncentračním táboře v Terezíně, kam byl deportován v roce 1941. Po válce vystudoval vysokou školu nedlouho po nejbrutálnějších čistkách na univerzitách a vstoupil do Komunistické strany Československa ve chvíli, kdy byl jeho otec obžalován z "ohrožení jednotného hospodářského plánu", za který mu hrozil až tříletý trest. Budoucí úspěšný spisovatel chronologicky popisuje své první literární i pozdní sexuální zkušenosti, práci příležitostného recenzenta i redaktora časopisu Květy nebo nakladatelství Československý spisovatel. (...) První díl pamětí Moje šílené století, které končí před událostmi revolučního roku 1968, patří svým tématem k významným knihám, které u nás zásadním způsobem tematizují zkušenost komunismu a události dvacátého století.
;Spisovatel nesmělý ve věcech erotiky i politiky
Petr Zídek, LIDOVÉ NOVINY, 27.6.2009
(...) K sepsání vzpomínek spisovatele a dramatika Ivana Klímu (* 1931) vyprovokovala výzva mladého redaktora českého vysílání BBC, který ho jednou požádal, aby se pokusil posluchačům vysvětlit, jak se mohl v mládí stát komunistou. Výsledkem je obsáhlá kniha Moje šílené století, jejíž titul je ovšem zavádějící: vzpomínky končí sjezdem spisovatelů v roce 1967. Autor nechce psát "obvyklé paměti", protože má prý od dětství "mizernou paměť". Své vzpomínky proto doplňuje obecnějšími úvahami o souvisejících tématech, jako např. utopie, strana, zrada vzdělanců či propaganda. (...) Klíma je nejsilnější v těch částech, kde střízlivě a do detailů popisuje
