Registrace | Přihlášení

Košík je zatím prázdný

Měna:

czk

II. sjezd Svazu československých spisovatelů 22.–29. 4. 1956 (protokol)

(Produkt nebyl zatím hodnocen)

Napsat recenzi

Autor:
Vydavatel:
Publikováno: 2011
Formát: 2× Kniha, brožovaná, 15,5 × 20,5 cm, česky
Cena: 304 Kč ( 276 Kč bez DPH)
Ušetříte 96 Kč (24%)
Běžná cena 400 Kč
Dostupnost:

Anotace

Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS), nahrazující zrušené organizace typu Syndikát českých spisovatelů, Kruh moravských spisovatelů či Spolek slovenských spisovateľov, byl ustaven na svém prvním sjezdu v březnu 1949. Nejvyšším orgánem Svazu byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak nikdy za dobu existence SČSS nebylo toto usnesení naplněno. Zejména v důsledku politických událostí první poloviny 50. let bylo konání II. sjezdu několikrát odloženo; uskutečnil se až na jaře 1956, tedy po klíčovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, na němž došlo k vyslovení některých kritických reflexí nedávné sovětské minulosti, mírnému poukázání na několik projevů kultu osobnosti, který byl ztotožňován s J. V. Stalinem, a alespoň částečnému uvolnění i v kulturním životě. Na rozdíl od prvního sjezdu SČSS i sjezdů následujících (III. v roce 1963 i legendární IV. v roce 1967, který bývá označován za počátek tzv. pražského jara) se ale protokoly z tohoto spisovatelského setkání dosud nedočkaly souborného knižního vydání. Edice literárního historika Michala Bauera tak poprvé zpřístupňuje všechny referáty (i nepřednesené) a diskusní vystoupení na tomto sjezdu. Východiskem pro ni se staly především stenografické záznamy uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Ty editor konfrontuje s přetisky v dobových periodikách (zejména v Literárních novinách), s interními sjezdovými brožurkami, jež obsahují hlavní referáty, a s dochovanými záznamy v archivu někdejšího Československého rozhlasu. Toto srovnání ukazuje, že v Literárních novinách byly otištěny výtahy, výňatky a cenzurované texty, takže ti literární historikové, kteří z nich vycházeli jako ze základního sjezdového zdroje/pramene, přistupovali k dějinám ve zkreslené podobě. Poprvé se tak ke čtenářům dostávají referáty a diskusní příspěvky v autentické podobě. Sjezd je spojován s pokusem spisovatelů o nalomení dogmatismu první poloviny 50. let, včetně vystoupení proti cenzuře a perzekuci některých spisovatelů: v tomto kontextu bývají obvykle připomínány zejména diskusní příspěvky Františka Hrubína a Jaroslava Seiferta. Knihu doplňují dobové fotografie ze sjezdového jednání a fotodokumentace související se spisovatelským sjezdem, jmenný rejstřík a stať upozorňující na základní souvislosti sjezdových vystoupení. - Vychází za podpory GA ČR v rámci grantového projektu: Kodifikace a variace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století.

Kategorie

Knihovnické kódy

  • ISBN: 978-80-87481-04-2
  • EAN: 9788087481042

Svědomí národa

Pavel Kosatík, Hospodářské noviny, 9.5.2011

(...) Imitace jednání - tak to nejdřív mělo být. Ale nakonec tomu tak úplně nebylo. Sjezd se vymkl kontrole hlavně ve vystoupeních básníků Františka Hrubína a Jaroslava Seiferta, ale i některých dalších. Ne, že by se v roce 1956 o spisovatelích jako o svědomí národa mluvilo v Čechách poprvé. Ale poprvé se tento pojem užil jako metafora duchovní autonomie intelektuála vůči totalitnímu režimu. Právě z této pozice udělal na sjezdu Jaroslav Seifert do té doby neuvěřitelné - přimluvil se za spisovatele, kteří seděli ve vězení: "Mám právo jako český básník vyslovit domněnku, že pykali dost za své viny a omyly." Má-li ale toto právo básník, znamená to, že rozhodování o vině už není ve výlučné kompetenci režimu. Požadavek být svědomím národa nebyl křikem elitáře, ale přihlášením se ke staronové odpovědnosti za běh veřejných věcí.

;

Publikace od stejného autora

Zákazníci si zakoupili s tímto produktem

Nová recenze

Podělte se o svůj názor na tento titul s ostatními čtenáři.

Otázka proti spamu



Přihlášení uživatele