Registrace | Přihlášení

Košík je zatím prázdný

Měna:

czk

Soudobé dějiny 3/2013 - Socialistická opozice v posrpnovém exilu

(Produkt nebyl zatím hodnocen)

Napsat recenzi

Vydavatel: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Jazyk: čeština
Publikováno: 21.02.2014
Formát: brožovaná; 160 x 230mm; 238 stran časopis
Cena: 67 Kč ( 58 Kč bez DPH)
Ušetříte 21 Kč (24%)
Běžná cena 88 Kč
Dostupnost: Skladem u dodavatele (do 5ks) - expedujeme do 3 pracovních dnů

Informace o dostupnosti

Toto zboží se nachází ve skladu našeho dodavatele (v počtu do 5ks).

  • Expedujeme do 3 pracovních dnů.

Anotace

Centrálním tématem nového čísla časopisu Soudobé dějiny je československá socialistická opozice v exilu po srpnu 1968. Tématu jsou zasvěceny dvě rozsáhlé studie z pera italských historiků Alessandra Catalana a Franceska Caccama, které přibližují především osobnosti Zdeňka Mlynáře a Jiřího Pelikána, jejich myšlenkový vývoj a zahraniční vydavatelské aktivity. Diskusní rubrika přináší komentáře ke knize Vítězslava Sommera o československém komunistickém dějepisectví v 50. a 60. letech minulého století, ve druhé části Petr Šafařík obšírně představuje zásadní publikaci manželů Hahnových o německých migracích ve 20. století a jejich legendarizaci v německé paměti a historických rozpravách.


Obsah Studie a eseje Alessandro Catalano Zdeněk Mlynář a hledání socialistické opozice Od aktivní politiky přes disent k ediční činnosti v exilu Francesco Caccamo Mezi exilem, domácí opozicí a mezinárodním veřejným míněním Exilový časopis Listy Materiály Bohumil Jiroušek Časopis „Sovětská věda – Historie“ jako „vzor“ historikovy práce a nástroj ideologizace vědy Diskuse Michal Kopeček Dva přístupy ke komunistické historiografii a absence otázky „národního komunismu“ Jan Mervart Vědecké revoluce a politické postoje Bohumil Jiroušek O stranické historiografii Zamyšlení nad jednou knihou a jejím tématem Petr Šafařík Mýty a legendy o nuceném vysídlení Němců Zásadní analýza německého „vzpomínání a zapomínání“ Recenze Adéla Gjuričová Něžná historie Kulturní historik v archivu Jan Mervart Reformistické zpovědi Nad pamětmi Miloše Hájka a Michala Reimana Doubravka Olšáková Ryze subjektivní biografie a meze „objektivních“ pramenů Tajné životy Jiřího Muchy a Otto Katze Jakub Štofaník Cirkev pokúšaná a spolupracujúca Jan Bečka Mozaika dominových kostek na Blízkém východě Dalibor Vácha Kulturní faktory a vojenské inovace O časopisech a archivech Jaroslav Vaculík Soudobé dějiny v polských historických časopisech v roce 2012 Kronika Šestý ročník Letní školy soudobých dějin (Jan Randák) Anotace Resumé Studie a eseje Zdeněk Mlynář a hledání socialistické opozice Od aktivní politiky přes disent k ediční činnosti v exilu Alessandro Catalano Původní verze této studie vyšla italsky pod názvem „Il samizdat tra dialogo e monologo: Le attivita editoriali di Zdeněk Mlynář e la scelta degli interlocutori“ v internetovém časopise eSamizdat: Rivista di culture dei paesi slavi (2010–2011, s. 261–280), uvedené dvojčíslo je sborníkem z konference „Samizdat mezi pamětí a utopií: Nezávislá kultura v Československu a v Sovětském svazu v druhé polovině 20. století“, kterou uspořádala na přelomu května a června 2011 univerzita v Padově, a je volně přístupné na webové stránce časopisu . Pro vydání v Soudobých dějinách autor své pojednání podstatně rozšířil a obohatil, zejména na základě studia ve fondu Zdeňka Mlynáře v pražském Národním archivu. Alessandro Catalano se soustředí především na exilové výzkumné a vydavatelské aktivity politika a politologa Zdeňka Mlynáře (1930–1997), které zasazuje do dosti podrobně rekonstruovaného celkového chronologického rámce jeho kariéry jako veřejného činitele. Vyslovuje a pokouší se přitom ověřit obecnější hypotézu, zda prostředí samizdatu a nezávislých edicí, jež se v Československu rozvíjelo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, nezanechalo hluboké stopy také ve struktuře forem politické činnosti aktérů, kteří se stavěli proti oficiální „normalizační“ kultuře. Autor upozorňuje, že Zdeněk Mlynář je dnes do značné míry vytěsněn z české historické paměti, ačkoli patřil k předním oponentům komunistického režimu a po jeho pádu se pokoušel politicky prosadit. Připomíná jeho časný vstup do Komunistické strany Československa, právnická studia v Moskvě v první polovině padesátých let, kde navázal dlouhodobé přátelství se spolužákem Michailem Gorbačovem, vedoucí expertní činnost při výzkumu perspektiv socialistického politického systému v šedesátých letech a zastavuje se u jeho působení v ob

Kategorie

Zákazníci si zakoupili s tímto produktem

Nová recenze

Podělte se o svůj názor na tento titul s ostatními čtenáři.

Otázka proti spamu



Přihlášení uživatele