Registrace | Přihlášení

Košík je zatím prázdný

Měna:

czk

Zeptej se táty

(Produkt nebyl zatím hodnocen)

Napsat recenzi

Autor:
Vydavatel:
Publikováno: 2010 (1. vydání)
Formát: 1× Kniha, vázaná, 192 stran, 13,7 × 20,5 cm, česky
Cena: 169 Kč ( 154 Kč bez DPH)
Ušetříte 60 Kč (26%)
Běžná cena 229 Kč
Dostupnost: (další kusy u dodavatele)

Anotace

Smrt zpozorní naše životy. Ústřední událostí posledního románu Jana Balabána je umírání a smrt člověka, jeho vlastním vnitřním dějem je ovšem náročné hledání života. Nebot ten se ve své hloubce vždy musí teprve najít. Teprve znovu vynaleznout. Všichni jsme v jistém smyslu podobni postavám z toho podivuhodného, přelévavého příběhu Jana Balabána, plného rozhovorů a samomluv i tich. Příběhu, ve kterém se hledá pravda a nachází opravdovost. Všichni se v našem vezdejším ubývání snažíme zjistit něco o podstatě skutečnosti, nebo alespoň u něčeho podstatného chvíli být.
Téměř to nejde, neb víme ukrutně málo. Naše mysl je zahlcena otázkami a pochybami, nedůvěrou a nevírou, nervozitou a agresí. Energie je vyplýtvána na slepý každodenní provoz. Slova se vzepřela potměšilou nepřesností, ruce jsou krátké...
Ješte máme srdce.
Petr Hruška

Kategorie

Knihovnické kódy

  • ISBN: 978-80-7294-379-1
  • EAN: 9788072943791

Pokles kraje ještě neskončil

Josef Obruč, A2, 13.10.2010

(...) Tyto na pohled neústrojné části textu vyvolávají ve mně silný dojem nedokonalosti, asymetrie; nespokojenost. A zároveň je tato kniha jedna z nejpevnějších a nejsevřenějších, kterou jsem kdy četl. Její vnitřní soudržnost (a smysl všeho výše letmo zaznamenaného) vyvstává pomalu, v různých vrstvách textu, včetně jazykových nuancí. (...) Balabán napsal studii životního pocitu prázdna, ne- místna. Jeho postavy (s mluvícím příjmením Nedomovi), tři "děti" a matka, tuto staronovou zkušenost ohledávají s odlišným citovým a intelektuálním nasazením a odlišnými jazyky, avšak v neustálém vzájemném rozhovoru vyznačujícím se takovou intimní brutalitou, že je všechny často chápu jako jednoho člověka v krajních sebezpytných polohách. Opuštěného člověka, jenž zvenčí sleduje své vlastní prázdno.

;

Balabán o smrti, realitě a neautentické existenci

Jan Bělíček, E15, 11.8.2010

(...) Příběh má silně autobiografické pozadí. Sleduje způsob, jakým se pozůstalí vyrovnávají se smrtí "hlavy rodiny", primáře ostravské nemocnice Jana Nedomy. Přestože se takzvané příběhy ze života stávají u nás i ve světě precedentem úspěšných knižních titulů, Balabánova kniha nestaví jen na důrazu na hmatatelnost reality. Pod jeho imaginací se prožívané mění v nadosobní. Skvostným metaforickým popisem běžného života doluje ze skutečnosti její esenci, čímž se dostává na tenkou hranici mezi prózou a poezií. (...) Významnou dějovou linií je také minulost otce rodiny za komunistického režimu. Impozantní obraz otcovy osobnosti zpochybní jeho dávný přítel Petr Wolf a příslušníci rodiny se nemohou dobrat pravdy o věcech, k nimž již nikdy nebudou mít přístup. S Balabánem odešel z českého literárního prostředí vysoce talentovaný autor, jenž se nebál říci, co jej trápí. Pro ty, kteří neměli doposud čest se s jeho tvorbou setkat, nabízí Zeptej se táty víc než vhodnou příležitost.

;

Jen za cenu smrti

Jan Němec, RESPEKT, 12.7.2010

(...) Otázky v jeho posledním románu jsou vážné a odpovědi váhavé: "Je možné na chvíli neumírat? Na chvíli neubližovat?" "Nebo je život jen pálení a svírání, jen nesmyslná šmouha, stopa našeho duševního a biologického rozkladu?" Přesto i zde přicházejí dramatické okamžiky světla, jehož vertikální "úhozy" u Balabána vždy vykupují z plochosti světa. Proto musí Emil stoupat s Jenovéfou na vrcholek kopce kdesi na Kypru, do ortodoxní kaple, do zlatého pruhu světla, do středu kříže, kde není "napravo a nalevo", kde není dokonce už ani "nahoře a dole, blízko a daleko". Musejí existovat okamžiky, kdy člověk není jen "zlomysl, který trvá na svém". Musejí existovat poklady lidského dne.

;

Zeptej se táty

Ondřej Horák, Hospodářské noviny, 8.7.2010

(...) Člověk při čtení románu Zeptej se táty cítí, že je jim blízko, zároveň je ale také přímo fyzicky nucen pociťovat, jak si Balabánovi hrdinové nikdy nedají pohov, neexistuje nic jako chvíle klidu, pohovění si, pořád něco kriticky hodnotí, pořád sami sebe peskují, pořád k sobě promlouvají - v tradici autorovy evangelické rodiny řečeno - jako kazatelé, někdy ale možná spíš jako přísní instruktoři. I proto v textech ostravského prozaika tak často dominuje du-forma, přítomná i v titulu nového románu. Název Zeptej se táty lze ale vnímat také jako ironicky míněnou radu, neboť na otázky už je někdy zkrátka pozdě. Vždycky se totiž po úmrtí blízkého člověka vynořují otázky, které měly být položeny, ale které už položeny být nemohou. Smrtí takového člověka se něco nenávratně ztratí - společná historie -, ale stejně tak lze takový moment vnímat jako vymanění se ze svíravých dětských šatů. Je tu totiž věčná otázka, dokdy jsme děti a odkdy dospělí? Od toho dne, kdy je nám osmnáct? Od té chvíle, co máme děti? Nebo od toho dne, kdy už nemáme rodiče?

;

Láska a smrt

Kateřina Kadlecová, REFLEX,

Publikace od stejného autora

Zákazníci si zakoupili s tímto produktem

Nová recenze

Podělte se o svůj názor na tento titul s ostatními čtenáři.

Otázka proti spamu



Přihlášení uživatele